Církev československá husitská

náboženská obec Praha 4 - Krč

pravidelná setkání

Malachiáš 3, 19-21; 2. Tesalonickým3, 6-13; Lukáš 21, 5-19

Nacházíme se téměř na konci církevního roku. Dnes je již předposlední neděle tohoto roku a 27. listopadu začíná advent. V tuto dobu jsou ve všech křesťanských církvích čteny biblické texty se zaměřením na poslední soud a druhý příchod Krista.

Dnešní evangelium zaznamenává část Ježíšových eschatologických promluv. Na první pohled bychom jeho řeč mohli vnímat jako předpověď hrůz a neštěstí. Hovoří se tu o válkách, povstáních, zemětřeseních, hladomorech.

Jedná se však především o zvěstování konečného míru a pokoje skrze víru v Ježíše Krista. Neštěstí a války stále budou, protože jsou součástí lidských dějin. Byly tu dávno před Ježíšem, jsou dnes a budou i nadále. Ježíš neidealizuje budoucnost. Všechna ta strádání, bolesti, umírání však nevylučují Boha. Vždyť Bůh sám v Ježíši Kristu trpí a skrze Kristovo utrpení k nám přichází Boží milost. Ježíš přináší možnost překonat hrůzy a neštěstí skrze víru v jeho jméno. Lehce se to řekne. Někomu to může znít jako fráze. A přece je to pro křesťana jedinečná skutečnost, ke které může během života dospět.

Kristus nám nikde nezaslibuje, že se nám vyhne utrpení. Kristus nám zaslibuje ve víře sílu k jeho překonání a zaslibuje nám naději, která utrpení převyšuje.

O to v křesťanství především jde. Je nám zaslíben život věčný a toto zaslíbení stojí nad všemi hrůzami a katastrofami. Toto zaslíbení je nám nabízeno a my ho smíme z Boží milosti přijmout.

Učedníci, první křesťané a dnes i my slyšíme: „Nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“ Nejen pro učedníky, ale i pro nás jsou to děsivá slova. V jedné z prvních křesťanských obcí v Soluni se našli věřící, kteří z této myšlenky vyvodili rychlý závěr – je zbytečné se namáhat, pracovat, protože stejně všechno zanikne. Je lepší žít ze dne na den bez dlouhodobých závazků. Apoštol Pavel tento způsob života kritizuje a ve svých dopisech vyzývá k bdělosti a pracovitosti. (Sám také fyzicky pracoval, šil stany, ačkoli manuální práce byla u Řeků považována za ohavnost.) Pracovitost a zaměření mysli na konkrétní činnost člověku pomáhá překonat mnohé překážky a těžkosti, které ho v životě potkají.

Ježíš varuje před těmi, kteří přijdou v jeho jménu a budou říkat: „Já jsem to“ a „nastal čas“. Ti, kteří hned všemu rozumějí, na všechno mají rychlé a jediné správné řešení a dokonce vypočítávají konec světa jsou lživý proroci a mají zjevný nedostatek pokory před Bohem i životem.

Všechny biblické texty, které církev zařazuje na závěr církevního roku, vyzývají k bdělosti, připravenosti. V čem tato bdělost spočívá? Bdělý je ten, kdo má soucitné srdce a myslí na druhé. Bdělý je ten, kdo myslí na Pána Krista každý den svého života. Trvale a trpělivě se modlí a prosí o Boží sílu, protože si uvědomuje svou slabost a závislost na Bohu. Jen v této síle, v síle od Boha,můžeme vydržet s vírou v Pána Ježíše Krista, ať už přijde cokoliv. Amen.

/Slovo na neděli 13. listopadu 2022 Dana Kalivodová/

kázání